(Hašek / Martinek)

Znovu se ptej, kam všechno spěje
úsměv mi dej a získáš dost síly
klidně se chvěj, osud se směje
jed ochutnej, už máš fakt jen chvíli

Spolu jsme žili a milovali svůj svět
spolu jsme byli, když lámal se kámen
teď ležíš tady a máme už jen pár zvláštních vět
tak jako Stijn se svou Carmen

Vidím tě pít a neutíkám
jenže bych moc rád
nemáš proč žít a přesto dýcháš
až do konce svá
nechám tě jít
dokud to vnímáš stejně tak jak já
a ty to víš, že už tě nikdy a nikdo nezná

Poslední den, jsi moje hvězda
všichni tu jsou a ruce nám spínaj
nejhorší sen se vůbec nezdá
hodiny jdou

Spolu jsme žili a milovali svůj svět
spolu jsme byli, když lámal se kámen
teď ležíš tady a máme už jen pár zvláštních vět
tak jako Stijn se svou Carmen

Vidím tě pít a neutíkám
jenže bych moc rád
nemáš proč žít a přesto dýcháš
až do konce svá
nechám tě jít
dokud to vnímáš stejně tak jak já
a ty to víš, že už tě nikdy a nikdo nezná

Můj malej svět se kácí
chybí mu jedna část
tvůj pohled se mi ztrácí
kde mám ty chvíle krást

Úsměv mi dej, získáš dost síly
jed ochutnej, už máš fakt jen chvíli
už máš fakt jen chvíli
už fakt máš jen chvíli!
Vidím tě pít a neutíkám
jenže bych moc rád
nemáš proč žít a přesto dýcháš
až do konce svá
nechám tě jít
dokud to vnímáš stejně tak jak já
a ty to víš, že už tě nikdy a nikdo nezná

Čím dál míň tě mám
a čím dál víc se znám